Stránky valičů z Vysokých Popovic

Jak asi všichni víte, učást našeho týmu na EURU 2008 nebyla nijak oslňující a proto budeme zde hledat chyby, které pravděpodobně vznikly na našem soustředění v Seefeldu. Jako tým jsme se rozhodli strávit poslední týdny před samotným turnajem společně a jen s realizačním týmem. Domčovi milenky břečeli, naše rodiny se vzchopenýma hlavama mávaly za odjíždějícím vlakem, kde jsme seděli i my. Naším plánem bylo, vyhnout se davu fanynek na nádražích, kde jsme měli vystupovat, proto jsme zvolili poněkud jinou cestu. Sice na nás na nádraží ve Studénce nikdo nevítal, ale zato jsme byly asi 70 km od našeho rekreačního a výckvikového střediska. Tam jsme dorazili asi s 6 hodinovým zpožděním a hned  po příjezdu sme se mohli pustit do jedné z nejtěžších zkoušek soustředění a to vyjití prudkého kopce až k naší chatě. Než sme se ubytovali byl už večer a někteří z nás pořád vyčkávali, kdy dorazí nějaká dámská společnost. Ale náš kouč zařidil, že nikdo takový se v našem střadisku neobjeví. Nastal druhý den našeho soustředění a my jsme se po vydatné snídani rozhodli, že se nebudeme věnovat jenom jednomu sportu, ale trochu si to zpestříme. Za některé naše tenisové výměny by se nemuseli stydět ani kamoši Rafa a Roger. Prvním naším možným důvodem neúspěchu byl potička mezi dvěma členy našeho realizačního týmu. Ten večer jsme seděli na terase a popíjeli různé destiláty, když v tom se náš bodyguard začal rozčilovat, že na něho už nezbyl Fernet. Pod doměnkou, že posledního panáku mu právě vypila naše máserka a se slovi ,,Byl to Fernet" začal rozdávat facky. Po několikanásobném opakování se naše masérka musela uchýlit do svého pokoje. Ne každý den jsme na sobě ale museli jen makat, proto jsme se jeden den rozhodli strávit v lázeňském městě Luhačovice. Byl to odpočinkový den plný masaží, horkých pramenů, skvělého jídla a hlavně naší oblíbené vincentky. Ale už jen samotná cesta do města byla velmi zajímavá, protože náš řidič si spletl silnici se závodní dráhou a občas na ní našel i soupeře k závodění. Další možnou příčinou našeho neúspěchu na finálovém turnaji mohlo být šptné stravování. Ikdyž sme si většinu jídel připravovali samy, soupeř si mohl najít skulinku, kudy nám náš pobyt co se tyče stravování nějak znepříjemnit. Jelikož většina obědů, které jsme měli, pocházela od našich východních vietnamských přátel, mohl soupeř zrovna zde něco nastražit, protože některé členy týmu to jídlo opravdu zmohlo. V jeden den jsme se rozhodli že se pojedeme podívat za fanoušky do Zlína, kde jsme ale způsobili nemenší rozruch.

Toť tak vše o našem soustředění v Seefeldu, které tentokrát ani tak nebylo plné našich fanynek, nebo dokonce i fanoušků, bulvár se o náš nečekaně také moc nezajímal (však on by je tam náš bodyguard ani nepustil), ale měli sme se zde sehrát na finalový turnaj EURA 2008, což se jaksi nepodařilo.